knižní e-shop point sleva 15-50% point patafyzika

PATAFYZICKÝ OBČASNÍK

TRADICE point KVALITA point HOVNAJS

14 let pěstování a šíření Vědy věd – patafyziky.
Od 11. čísla k dostání pouze zde.

 
Novinka: Zahradníkův rok na hřbitově
Novinka: S devianty na věčné časy
tvorba www stránek
© webdesign econtrol.cz 2008
Kalikrú Kalikým
Vladimír Pospíšil
Kalikrú Kalikým
cena 79 Kč
Výbor ze zaumné poesie
148 stran
Formát 105x148 mm
Brožované
 ks  

Ukázka

Kalikrů kalikým

Kalikrů kalikým
s kým kady kým
proudem kudy kam
chůzí kudykou
sněhem zapadanou
putykou


Nota motá

Nota motá otop nať
brambor tam borem
hubí slívu
Starý pán bůh sedí v hospě
opřenej o krumpáč
věští a čaruje
ze sráče má barvu
zelený mech kvete
na uhelnym křovisku
valí se osud vermut
voní šťávou
slovo a hovno
člověk čaruje
a maluje květ...


Helmut (fragment)

Helmut von Vermut do šenku za gešenk šel Vypadal jak vintud v kapse hovno měl …


Běžte do hospod

Běžte do hospod uvidět svět šťastně nešťastný kyne nám na pozdrav vlak ranních zpráv s odhalenou tváří lidské řitě

Číšník se otáčí okolo pípy velbloud co slintá nad krásou půllitrů

Vetchost svršků hrdý postoj viaduktu nit natažená přes okraj dvou stolů


Škola U starého dubu

Škola U starého dubu pivovárenská hospa jeden ze zádrhelů

Chodím okolo přes přešlápnutý schod

Hlahol vůně rozhovoru Bunda z koženky kunda z Boženky hlásí svou přítomnost

Návštěvník vyšel zdrátovaný kavalerií velkých rumů


Čas

Slavný čas vezdejších hloubek jako by se drobil na zrníčka písků a komolých hran. Co poprvé nezamyšleno, nevysvětleno – jen ticho bývá po pěšinách. Hodinky visí na zdech a poutník zdejšího kraje se ptá, jak jen vysvětlit onen pohyb mraků, co se odehrává za poslední nejetou zatáčkou. Ano, ona zatáčí jak křídlo v letu ptáka, který míří někam do sedmimoří k trikolóře duhy. Vidíš jen ruku, na níž jsou vidět nepoznamenané hodinky, co ze svých rafiček drolí kousek zubu psa i s jeho srstí a bělmem oka. Důkladný náklad neztracený, který je zároveň neznámý.


Tajemství neonového pokoje

V pondělí přišel návštěvník a ptal se na tajemství neonového pokoje. Recepční si s ním velmi dobře rozuměl a se svérázným úsměvem mu oznámil cenu, za kterou by mu mohl být nocleh poskytnut. Právě otázka ceny zatížila hosta natolik, že přišel o půlku srdce, a tím zaplatil jeden nocleh. Při vstupu jej uvítala veselá neonová klika svým širokým úsměvem, ve kterém bude nucena přestat. Jen co ji host způsobí podlitinu svým pevným stiskem. Ihned po otevření dveří zůstal návštěvník ohromen. V pokoji se rojily neonové svítilny. Dotíraly tak silně a tak dlouho, až svého hosta ukolébaly k spánku. Spal zde dva dny, a tím přišel i o druhou půli svého srdce. Prach jenž spadl na jeho bílé kosti, byl zahrnut do muzea hotelu Kubu, aby každý věděl o zákonu neonového pokoje.


Pokoj pouťových her

Líný klid pouťových her se vznášel na dvojkových labutích. Sem tam se sporadickou přesností přikráčel ponk obutý v ocelových bačkorách. Zuřivě zadupal, rozhlédl se na obě strany a nechal se povozit za pouhé tři koruny. Všichni mu záviděli, jelikož on jediný se vznášel a svěrákem upínal hlavu neznámé dvojkové labutě svým pevným stiskem. Strojenost tohoto rituálu až naháněla hrůzu. Ponk, který sledoval ten skvělý mumraj s nadhledem, pobídl labuť ještě pevnějším stiskem. Ona zamávala křídly a odnesla ponk tam kamsi dál. Na podlaze zábavního apartmá zbyl jen pan Kolotočář, jenž svíral ve své dlani tři kousky prachového peří.


Pokojné múzy

Před vlnou inspirace se povalovaly tři mastné šrůtky špeku, aby každý věděl, že básník nemůže být vegetarián. To spíš se stane hospodským povalečem a návštěvníkem pokojů s dobře prostřenou tabulí, kterou nejprve svědomitě očichá, jako by ta vůně měla chuť jedna báseň. Hotelové pokoje se vždy vyhýbaly pokoji múz, ne proto, že by se bály, ale spíše z důvodu uchování své opravdové duševní svěžesti. Klaply dveře a za hlasitého troubení vstoupila trubka. Světe, div se, sklidila opravdový aplaus. „To jsme ještě neslyšely,“ křičela slova. „To jsme ještě nezapsaly,“ ozvaly se noty. Rozum i oko žaslo nad vyjádřením palety barev, dokonce i uzené se přidalo, „Jedna báseň, jedna báseň!“


Pokoj měsíců

Vyžraná stolička měsíce rána posazená kamsi mezi mraky, překrývaný děj. Oko né a né se nabažit zatmění a záblesků na hladině perleťového pstruha, jenž je obtočen jako kousek salámu, který leží na pultu v krámě. Jeden měsíc nebo jeden salám zabalit a šup s ním do tašky, a abych nezapomněl, jeden utopenej měsíc s cibulí a hořčicí, aby mi ten den utek. Rozložit tuhle metafyziku a po troškách ji spořádat a to snad jen proto, aby se žaludku dostalo zadost, tak to je ona radost v pokoji měsíců.

 
Reklama:   zájezdy pro školy   |   masáže praha   |   autobusová doprava   |   palety   |   tlačné ventily   |   koberce